O projektu a lidech, zachovávajících důstojně odkaz J. K. Blatinského

NEŽÍT NADARMO

Cílem projektu "Nežít nadarmo" je udělat radost. 

Zaznamenat neodkladně, co se skutečně prožilo v přítomnosti Josefa Korejze Blatinského.

 Zpřehlednit a publikovat rozsah děl.

 Pomocí moderních technologií usnadnit generační komunikaci s vazbou na minulost, estetiku, lidovou tvorbu a folklor.

                                                                                                                         autor: Pavel Foltýn

      Paní Dagmar Zachovalová spravující Památník Marie a Vojtěcha Sedláčkových v Javornici, dala svou vstřícností vzniknout novému rozměru odkazu Josefa Korejze Blatinského a tomuto pomyslnému mostu do minulosti v digitální éře. Propojila jak dva časy - minulost a přítomnost, tak dvě velmi vzdálená malebná zákoutí a to na Moravě ..... Javorník a v Čechách ..... Javornice.  Paní Dagmar Zachovalová propojila dobu našich dosud žijících babiček a dědečků s jejich dětstvím, oživila vzpomínky na sváteční i všední momenty, u kterých byl Josef Korejz Blatinský přítomen.

  Olga Szymanská     BÁSNÍŘKA - FOTOGRAFKA - PUBLICISTKA 

  Vzdělání: umělecké - novinářské - knihovnické 

Emeritní knihovnice Národní knihovny Klementinum v Praze

  "Olga Szymanská, dnes navrácená do rodiště své matky v Beskydech, se narodila a léta působila ve východních Čechách. Proto podpořila projekt "Nežít nadarmo" obrazovými a textovými dokumenty."  souhrnem dosavadních výstav J.K.Blatinského i dohledáním zvukových a obrazových dokumentů, zhotovených před téměř čtyřiceti lety.

V osmdesátých letech připravovala v tehdejší Orlické galerii v Rychnově nad Kněžnou výstavy a zároveň expozice památníku Vojtěcha Sedláčka a Marie Sedláčkové-Serbouskové v Javornici v Orlických horách. Pro rok 1982 v galerii realizovala obsáhlou retrospektivní výstavu maleb, kreseb, řezeb, kronik, dokumentů Josefa KOREJZE-BLATINSKÉHO, katalogu k výstavě a jeho úvodního textu o umělci. Podílela se také na celkovém soupisu dostupného díla autora.

  Autorem projektu "Nežít nadarmo" je Pavel Foltýn ze Šardic. Důstojné zachování odkazu Josefa Korejze Blatinského v digitální době vytvořením interaktivní databáze pomocí projektu "Nežít nadarmo", je jeho dalším nadregionálním a snad i nadčasovým počinem.

   Pavel Foltýn je mj. také autorem dlouholetého projektu "Tvoříme srdcem" v šardické rezidenci (úspěšně dotovaného MAS Kyjovské Slovácko v pohybu, ale komunisty se starostkou Galiovou znemožněného) jehož součástí je expozice měřidel a vah, lidová izba,  historie s archeologií a výstavní prostor. Dále je autorem projektu "Cesta je to, co nás spojuje", prvním a posledním předsedou Vlastivědné komise v Šardicích (komunisty se starostkou Galiovou zrušené ) a čestným předsedou"Artrecycles" Spolku pro obnovu všeho co se točí. 

Foto 1.   Paní Dagmar Zachovalová a autor projektu Pavel Foltýn v Javornici 2020.   Foto 2. Autor se svou sestrou a stařenkou Marií Silákovou před její památnou chalůpkou č.97 v Šardicích.  Foto 3.  Hypotetická digitální fotorekonstrukce okolí památné chalůpky č.97 Pod drahama v Šardicích s použitím snímku foceného Foltýnem ve 12 letech.

      Pavel Foltýn je pokračovatelem odkazu šardického kronikáře Jana Zemka 1920-1998 (1.obrázek od Olgy Vlasákové 2006), v jehož poznámkách našel i zmínku o Josefu Korejzi Blatinském, který u něj nocoval při putování po okolí. 

........ "Teď víte, jak se vyplatí číst zápisky komunisty ponižovaných kronikářů. Letošní sté výročí od narození šardického kronikáře Jana Zemka je oslaveno bez zpolitizovaných fanfár, ale důstojně tímto projektem "Nežít nadarmo", jelikož snímky hovoří pravdu a "Až rudé hvězdy zajdou, teprve pak lidé v Šardicích pravdu najdou"". 

   V Šardicích Blatinský maloval domky na "Suchém řádku", zmolu a sklepy, téměř karikaturu "Šardice - V hody před kostelem" 1959 (obr.2) kde si mj. poznamenal "před stavením s oblibou  dělají květy sypaným bílým pískem" a Ludmilu Frolcovou (obr.3). 

   ......... "V roce 2016 jsem zjistil, že v  sousedním Mistříně si Blatinský roku 1961 vyhlédl po mši u kostela skupinku krojovaných děvčat jdoucích ke Svatobořicím. Jako první se od skupinky oddělila paní Marie Osičková Škopová (obr.4), která už byla vyzutá, když jim Blatinský klepal na vrata, že ji chce malovat. To se mu sice se souhlasem rodičů podařilo, ale Maruška se už odmítla obouvat, že jí hodně tlačí boty. Namalovaná je v botech a dokonce dvakrát! Skutečně  stihl Blatinský udělat podobenku na památku Marušce i sobě. (obr. M. Škopové ze Svatobořic zdobí kancelář starosty obce Javornice)"

Kronikář a malíř Josef Korejz Blatinský a kronikář Jan Zemek se tímto virtuálně setkávají po letech na stejném místě.  Více o autoru projektu a Janu Zemkovi  najdete na stránkách památné chalůpky v Šardicích zde:

"Fotografuji panoramata medializující akce obdobných srdcařů, jakým Zemek a Blatinský byl":

    "Provádím archivaci pamětihodností, digitalizace obrazů a fotografií, retuše snímků a fotorekonstrukce místa včetně účasti pamětníků po letech (viz foto) . Takové snímky jsou nadstandartní odměnou za badatelské úsilí. Na vlastním příkladu pana Jaroslava Koukala z Nenkovic u kapličky je doloženo, že uskutečnit most do minulosti lze i 75 let nazpátek". 

 Částečná fotorekonstrukce nepublikované podoby zaplněného náměstí Svobody ve Strážnici při zahájení folklorních slavností roku 1950 a fotorekonstrukce verbířského pásma v amfiteátru u strážnického zámku roku 1956 s využitím snímků  Josefa Korejze Blatinského.

Do třetice Strážnice. 

      J. K. Blatinský dokumentuje cestou do Petrova k Matinkům malbu ornamentů na domu Heřmana Landsfelda, významného tvůrce keramiky a džbánkaře, sběratele, amatérského archeologa a popularizátora. Sérii snímků malby ornamentu obdržel PhDr. Jiří Pajer, CSc.

Téměř to vypadá, že se rozdávaly zrovna barvy, protože paní Martinková, kde měl  J. K. Blatinský "noclech", v tu dobu malovala petrovskou kapličku. Paní Martinková byla lidová malérečka drobnější postavy, která potřebovala žebřík, tam kde větší ženy dosáhly.

Výmalba a údržba dekoru domu je doménou žen

 1. Paní Martinková malující kapličku v Petrově r.1949.  2-3. Renovace ornamentu a obrovnávky ve Strážnici r.1949   4. Velické ženy svépomocí líčí kolem okna 1951

Horňácké ohlédnutí v čase

     Započal jsem výzkum díla Blatinského v regionu Slovácka na Horňácku. Korespondenčně i osobně komunikuji s pamětníky a jejich potomky. Výsledek je pokaždé překvapením, jak to dokazuje s pomocí paní Evy Šáchové návštěva paní Evy Hromkové Migotové. (obrázky dole) 

     Paní Hromková bývala ve Velké nad Veličkou sousedkou paní Běty Čambalové, patronky kumštýřů, Blatinský to poznačil na rub snímku. Na snímku je s paní Hromkovou ještě menší děvčátko, ale to jsme nepoznali. Medvídek a chaloupka na hraní na snímku v okně však paní Hromkové v paměti utkvěla, tu její tatínek přinesl jako výhru v tombole.  

...    Uskutečněný most do minulosti   ....

     Paní Hromková bývala v deseti letech Blatinského modelem a jak sama říkala:

"Za tři koruny se mi oplatilo oblékat do kroja, kde bych jinak k takovým penězům přišla, byla jsem tomu ráda."                                          

Takových obrázků namaloval Blatinský za jedno sezení vícero, nechal tak podobenku i svému modelu či rodičům za vstřícnost, pohoštění i přenocování. První obrázek je u paní Hromkové (viz připravované video), druhý obrázek je stále součástí pozůstalosti Blatinského v Javornici.

Na přiložených snímcích dokládám, že s pomocí telefonu lze dokumentovat, napsat, vyfotit, nafilmovat a poslat na tyto stránky příběh. Líbil se Vám i jen takový stručný příběh a jste potomkem pamětníka? Využijte svůj potenciál ...... Teď v době "koronavirové" mám s ohledem na pamětníky omezený akční rádius.  Budu rád, když se o "most do minulosti" pokusíte také . 

"Nežít nadarmo"

Dívky z Javorníka

 Pohledné kamarádky z Javorníka Alžbětu Váňovou Turečkovou a Kateřinu Kubečkovou Petruchovou na velkém snímku a dvou menších, fotografoval J.K.Blatinský (všechny snímky nahoře) už v roce 1951. Na dalším menším snímku jsou Kateřina Janásová a opět Kateřina Petruchová, dnes paní v úctyhodném věku žijící stále v Javorníku. Paní Kateřina Kubečková Petruchová si setkání s Blatinským (autorem snímků) nevybavuje a tak je ohlédnutí do minulosti pomocí fotek, které nikdy neviděla, po téměř sedmdesáti letech pro ni velkým překvapením. Nemohla tušit, že si Blatinský zhotovil na památku podle snímku také malovanou podobenku. Příběh dívky Kateřiny ze snímků se započal již v roce 1941, kdy v Javorníku fotografoval Ferdinand Bučina z Prahy a vytvořil zde profesionální snímky do poutavé publikace Lidé z Javorníka. Tenkrát bylo Kačce osm let (1 obr. "jak život šel"). 

Před dvěma lety paní Kateřina po šedesáti jedna letech manželství s Pavlem Kubečkou ovdověla. Letos oslavila krásných 87 let. Ráda si dopřeje slaninu a nealkoholické pivo po obědě. Je babičkou pěti vnoučat a osmi pravnoučat. Pomáhá jí vnučka Jana Jeneiová a pravnučka Emička, se kterou si každý den hraje jí přináší velkou radost a chuť do života. Životní optimismus a radost z drobných potěšení jí navozuje stále krásný úsměv na tváři. Paní Kateřině přeji pevné zdraví a stálé potěšení. 

Tento krátký příběh budiž vám inspirací. Vznikl v Javorníku zásluhou vnučky paní Kateřiny. Paní Jana Jeneiová nám pomocí snímků dala nahlédnout do života její babičky a vytvořila onen "most do minulosti" s pomocí dnes všem dostupných technologií. Je hezké, když vnímá, že další generace už to štěstí potkat osoby na snímcích Bučiny a Blatinského mít nebude. Dá se říci, že jde příkladem a její snaha "přináší ovoce" nejen  Blatinskému.

  Ze dvou prvních snímků níže (obdobně jako prvního nahoře), mohou mít radost i "bučinologové", kterým filozofií projektu "Nežít nadarmo" mírně nastavuji zrcadlovku.  Ferdinand Bučina, fotil paní Kateřinu Pavlincovou roz. Kubečkovou čtyřletou s rodiči při hrabání, ale snímek nebyl publikován.  Máme tu tím pádem ještě záhadu navíc, jelikož snímky nejsou z knihy Lidé z Javorníka. Je to přebytek, co se do knihy od Bučiny nevešel? Nebo je to materiál na publikaci, která nevyšla?

 Josef Korejz Blatinský fotil paní Kateřinu Pavlincovou roz. Kubečkovou (3. snímek dívka vpravo) s kamarádkou Kateřinou Janásovou při slavnostech ve Strážnici v roce 1951. Na posledním snímku hezky zaznamenala paní Jana vitální paní Kateřinu Pavlincovou roz. Kubečkovou v současnosti. (2020)

Paní Evu Chrenčíkovou roz. Sťahlovou (snímky dole) fotografoval J. K. Blatinský i s dědečkem v roce 1951. Dědečka Sťahla s přezdívkou Kýša, Blatinský také namaloval sedícího za kolovrátkem. Akvarel je stále v rodišti Blatinského. Tento příběh bude mít tedy po mé druhé expedici po stopách Blatinského do Javornice ještě pokračování.  

Paní Eva Chrenčíková, žije nyní v péči dcery Jarmily a vnučky Lenky v Kuželově. 

Přejeme ji všichni z celého srdce pevné zdraví.

Tak co, zkusíte bádat také? ..... klidně po svém ... máte doma album? .... máte volnou kapacitu?

Prezentace odkazu Josefa Korejze Blatinského pomocí tohoto webu nebude dostačující. 

Až pomocí zpravodajů obcí a tisku se snad informace o dokumentační činnosti Blatinského dostane lépe k pamětníkům, kteří moderní technologie neovládají. Přes Vás, přes vlastivědné pracovníky a kronikáře, se nám může podařit na pamětníky navázat a vytvořit další příběhy.

Návrhy expozic

Součástí projektu "Nežít nadarmo" je návrh realizace krátkodobé expozice J.K.Blatinského pokud možno v dobovém interieru s neočekávanou atmosférou ... "tam kde se za dveřmi zastavil čas"  (ilustrační foto - Šardice 2018 nahoře) a exterieru (ilustrační foto - Javorník 2020 dole ) při příležitosti slavností, poutí, hodů, setkání rodáků aj.

 Expozici Josefa Korejze Blatinského jde instalovat všude a s její pomocí se lze pokusit o estetický zážitek otevřením dveří i tam, kde to dosud nešlo.... 

Jak taková expozice v exterieru může vypadat, vidíte na návrhu instalace snímků místních pamětníků, pomocí odolných banerů v prostředí památných seníků v Javorníku.

Navrhovaná výstava Blatinského snímků na odolných banerech bude znovu použitelná a může tak příště putovat do jiného zákoutí obce Javorník .... kdekoli... 

Upozornění: Zde jsou publikovány pouze předběžné návrhy instalací snímků a aktivit medializující dílo Josefa Korejze Blatinského. Předběžné návrhy jsou bez data a času i bez záruky v uskutečnění.

V parku před závod Šroubárna Kyjov spol. s r.o. lze pro takovou instalaci vybrat dosud nepublikované momentky Josefa Korejze Blatinského ze Slováckého roku 1957 v Kyjově, Kostelce a Svatobořic Mistřína, včetně snímků rodiny pana Oldřicha Krejčího u kterých Blatinský také fotografoval. O.Krejčí byl kulturně aktivním pracovníkem ŠK od zrodu podniku až do důchodu.

     Galerie KOLÁRKA v kyjovské šroubárně zní poněkud zvláštně, ale pokud si uvnitř bývalé kompresorovny představíme expozici dobových černobílých snímků s industriální tematikou i lidovou kulturou, na parkovišti před ní malou krátkodobou výstavku historických vozidel (scuk), to vše speciálně uskutečněné k 70. výročí vzniku závodu Šroubárna Kyjov spol. s r.o. , už to logiku dává.                     

Projekt "Nežít nadarmo" je apolitickou nekomerční aktivitou, vykonávanou dobrovolně.

 Tento web slouží také k prezentaci sponzorů.